Začínáte nový vztah po čtyřicítce? Je velká šance, že bude lepší než první láska

V zralejším věku jsou důležité hodnoty.

Říká se, že láska kvete v každém věku. Zároveň je dnes zcela běžné, že do vztahů vstupujeme starší a zkušenější. Na první pohled by tedy začít nový vztah ve třetí nebo čtvrté dekádě života neměl být problém. Ve skutečnosti však muži i ženy v mladším středním věku čelí několika specifickým situacím.

Jak se randí mezi třicítkou a čtyřicítkou?
Může být zamilovanost v tomto věku stejná jako první láska?
Je vlastně ještě někdo volný?
Jak si najít partnera, když mám za sebou mnoho zranění z předchozích vztahů?
Co když už máme děti?
Musí spolu i lidé v zralejším věku chodit rok do kina, aby věděli, že se k sobě hodí?

Na tyto a mnohé jiné otázky odpoví v podcastu Mezi námi psycholožka a terapeutka Renáta Kočišová, která se ve své praxi mimo jiné věnuje i párové terapii a osobnímu rozvoji.

„V mladším věku jsme jistě ochotnější jít do vztahů, vystavit se riziku zraněním, které ke vztahům patří. V zralejším věku máme lépe zformované hodnoty a máme větší předpoklad ve vztahu vytrvat,“ říká odbornice a zdůrazňuje, že právě lidé po třicítce mohou díky osobní integritě vést vztahy, které jsou plnohodnotnější a hlouběji.

Ne vždy je však začátek nového vztahu jednoduchý.

Sílící trend single života je pro mnohé lidi jakýmsi typem vězení. „Navenek možná prezentují, že si vztah chtějí najít, ale jdou jen po zážitcích, potvrzování si toho, že je někdo chce nebo že mají nějakou hodnotu,“ říká v podcastu Kočišová.

Jiným druhem problému je, že se lidé bojí vystoupit ze své komfortní zóny a vést plnohodnotný život i bez partnera.

„Často se setkávám s tím, že mi lidé říkají, že by šly na turistiku, ale bez partnera či partnerky nejdou a odmítají se přidat k jakékoliv skupině,“ uvádí příklad ze své praxe.

V podcastu se dozvíte i to, jak nový vztah ovlivňují děti a zda se v zralejších vztazích mění pohled na sexualitu.